Základní informace o vrhu
Datum narození štěňátek: 23. 11. 2020
Pejsci béžoví: Bastian (Charlie), Bedřich, Benjamin, Brooklyn Pugstar
Fenka béžová: Bailey
Poznámka: fotografie se průběžně doplňují podle časových možností :-)
Štěňátka v nových domovech
Bastian Charlie Artegal
Prohlédnout obrázkyBedřich Artegal
Prohlédnout obrázkyBenjamin Artegal
Prohlédnout obrázkyBrooklyn Pugstar Artegal
Prohlédnout obrázkyBailey Artegal
Prohlédnout obrázkyOsmý týden života
Hned první den jsme zažili zcela něco nového: panička s dcerou Aničkou nás naložily do výstavního boxu, strčily do auta a vezly někam... Pak se ukázalo, že jsme v úplně cizí místnosti s podivným zápachem. Byla to veterinární ordinace! Jednoho po druhém nás zvážili - pěkně podle abecedy - napřed pejsci, pak holčička. Následovala veterinární prohlídka, a pak do pravé strany očkování a do levé strany čipování. Byli jsme moc hodní a moc jsme se paní doktorce líbili! Jsme v pořádku. Pak musela panička s paní doktorkou vyplnit nějaké papíry a jelo se domů. Takže jsme očkováni a čipováni! Po vakcíně jsme se cítili docela dobře, jen jsme se v noci trochu více pokadili :-).
Papáme masíčko s přílohami a zeleninkou a granulky (ty tedy papáme, ale žádné velké nadšení to teda není...). Panička už chystá balíčky pro budoucí majitele. Také v poledne, když je teplo, nás panička pouští na terasu, tak jsme už zkoušeli se vyvenčit venku a ozkoušeli jsme i sníh! Jen je prý potíž nás nahnat zase zpátky domů...
Maminka Albička pro nás stále schovává trochu mlíčka. Tak jednou denně nás nechá ještě nasosat, ale už je opravdu načase, abychom s tím skončili. Je z nás už docela unavená a vyčerpaná, i když ji panička cpe 4 x denně.
A prý zlobíme - začali jsme čurat a kakat do porodní bedny! Prý jsme čuňátka. Ale co! Už brzy půjdeme do nových domovů, kde mají pro nás vše již připravené a budou nás vychovávat. My jsme totiž nezvedená banda rošťáků! A již je načase, abychom si zvykli na nové páníčky v nových domovech.
Na samém konci 8. týdne si pro nás přijeli noví páníčci. Moc se na nás už těšili! Panička nám s sebou připravila nějaké jídlo, dostali jsme s sebou tašku s různými věcmi a také hračku ovoněnou maminkou a sourozenci, aby nám nebylo smutno. Po vysvětlení péče o nás a vyřízení formalit jsme byli naloženi do aut a odvezeni do nových domovů. Cestu jsme prý snášeli výtečně!
Poznámka k fotogalerii: tento týden se fotilo hlavně venku, ale někteří z nás ven moc nechtěli. Nebo pak chtěli, ale už se zase nefotilo, protože to bylo třeba už k večeru, kdy nebylo světlo. Tak se omlouváme všem pejskům, kteří tu nemají tolik fotek! Noví majitelé to jistě doženou :-)
Sedmý týden života
V sedmém týdnu už jíme 5 x denně. Maminka Alba nás kojí cca 1-2 x denně, když ji uženeme, povalíme na koberec a vysajeme. Jíme už kompletní psí přirozenou stravu typu BARF a učíme se jíst také granulky, abychom věděli, že i toto se papá. V noci hodně kakáme, tak je ráno vždy nadělení! Panička nás pouští několikrát denně z ohrádky ven, abychom zkoumali okolí a učili se nové zvyky. Venku je bohužel moc zima na to, abychom se venčili venku. Někteří jsme odvážlivci a zkusili jsme vylézt na terasu a vyvenčit se zde, ale to bylo jen jednou v poledne, kdy svítilo slunce. Tak se "venčíme" na plenu a občas i na podlahu, ale to se stává, jsme ještě maličcí. Také se pořádně pereme a honíme. Maminka i babička si s námi hrají. Máme ostré zoubky a občas páníčky pořádně kousneme a dostaneme vynadáno. Také maminka to nestrpí a uštědří nám lekci. Na kousání máme hračky a různá kousátka. V noci hryžeme dřevěnou bednu, to nemá panička moc ráda. Ale už spíme celou moc bez krmení maminky. Budíme se asi v 6:00 hodin, ale je tma, tak vydržíme i do 7:00 hodin, ale to se pak už velmi razantně hlásíme o snídani!
Fotogalerie je sestavena z aspoň trochu "povedených" fotek. Spoustu fotek musela panička vyhodit, protože byly rozmazané. Je to kumšt někoho z nás zastihnout v klidu. Proto se nedivte, že někdo má fotek více a někdo méně, prostě jsou tu jen ty povedené :-)
Šestý týden života
Naše strava je čím dál pestřejší: kromě různých druhů masíček dostáváme už zeleninku, přílohy, vajíčko, cottage. Naše aktivita stoupá, a pokud nespíme, tak chceme ven z ohrádky na koberec. Pereme se a zlobíme navzájem. Maminka i babička od nás dost často utíkají. Ale maminka je zatím trpělivá a kojí nás, jak může, i v noci. Ale už ne tak dlouho. Někteří jsme označeni bílými tečkami na kožíšku, ale na fotkách to není vidět a panička nás nemůže pořádně poznat. Hlavně kluky!
Pátý týden života
V pátém týdnu se velmi urychlil náš motorický vývoj. Běháme a pereme se. Už se nám nechce být jen v bedně a umíme vylízt ven. Už také nechceme čurat a kakat do bedny, tak chodíme na jednorázovou plenku. Naučili jsme se spát i v maminčině pelíšku a tam také už nečuráme. Tak má panička méně práce s prádlem. Také jsme se naučili papat sami nové jídlo ze společné misky. Začali jsme mletým hovězím, už jsme zkusili i krůtičku, kuřátko a kapříka. Panička už přidala i mrkvičku, trochu rýže a cottage cheese. Moc nám chutná a máme pěkná hovínka. Maminka nás stále dost kojí, hlavně v noci. Jíme takové jídlo 3 až 4 x denně, pokud možno před kojením, ale někdy i po. Panička nám zkouší dávat i granulky, ale ty nám ještě moc nejedou, i když semo tamo nějakou spapáme. Zoubky máme jako jehličky. Když jsme vzhůru, už si chceme hrát a řádíme venku před ohrádkou na koberci s maminkou a babičkou. Panička i páníček sedí s námi a hrají si také. Už umíme i zavrčet a vyštěknout. Maminka dostává stále hodně jídla, 4 x denně. Babička chce taky, tak jí panička dá tu kousek jablíčka nebo pár granulek a prý je dost tlustá! Srst máme čím dál tím světlejší. V tomto týdnu jsme začali přijímat návštěvy, tak i ty si s námi hrály. Už se nám občas podaří překonat bariéru u dvířek ohrádky, tak nás musí panička i zavírat, abychom neutekli a neztratili se.
Čtvrtý týden života
Máme za sebou čtvrtý týden! Naučili jsme se chodit a vylézat z bedny. Hrajeme si s maminkou, babičkou i paničkou, a také navzájem. Stále jsme živeni jen maminky mlíčkem. A přibíráme znamenitě! Ve 4 týdnech jsme byli podruhé odčerveni pastou, a panička nás při té příležitosti zvážila. A máme všichni cca 1000 gramů (= 1 kg), což je úžasné! Jsme spokojeni a napapáni. V noci spíme krásně, jen nás maminka chodí 1 až 2 krát nakrmit. Čuráme a kakáme o 106, ale maminka ani babička už nás tolik čistit nechtějí a panička říká, že ráno smrdíme! No toto!
Třetí týden života
Tento týden je výživný. Máme takový řežim, že opět jen jíme a spíme. Jen s výjimkou - už jsme si začali hrát! A začalil jsme se učit chodit. Uděláme pár krůčků - a zase žuchneme na zem. Ale snažíme se! Maminku pěkně vysáváme a přitom dost hlučně mlaskáme (panička prý ani nemůže spát!). Hrajeme si se sourozenci a s maminkou. Už jsme takoví čilejčí. Panička se nás snaží fotografovat, ale moc nám to nejde. Chce se nám spát nebo stále lezeme a hýbeme se. A to prý není dobré. Prostě na pózy ještě nejsme! A také prý na focení nemáme "dobré světlo". Ale aspoň něco! Jinak se prý projevujeme jako holubi a ze spokojenosti "vrkáme". Tak to teda ne, jsme přece pejsci!
Druhý týden života
Druhý týden života se stále se krmíme a spíme. Ale koncem druhého týdne se nám rozlepila očička a už se učíme vidět! Maminka o nás pečuje stále s příkladnou péčí a babička Džejbinka jí pomáhá. Rosteme jako z vody. Už se pokoušíme stavět se na všechny čtyři, ale moc to nejde. Ve stáří 2 týdnů jsme poprvé odčerveni ( i s maminkou a babičkou). No snesli jsme to statečně, ani jsme moc neprskali, panička nám dala centimetr nějaké žluté pasty na patro. Ani to nebolelo... Byli jsme také zváženi, ale moc se mrskáme, tak to kuchyňská váha nezvládla a museli jsme do plátěné tašky zavěšené na váhu na kufry. Ale dobře to dopadlo. Prý máme "dobrou váhu". Naše maminka se teď těší nebývalé chuti k jídlu. To je asi tím, že nám moc chutná její mlíčko!
První týden života
První týden našeho společného života jsem se musela naučit starat o maličká psí miminka. Napřed jsem vůbec nevěděla, co mám s nimi dělat, hlavně jsem netušila, že je musím čistit a masírovat, aby se vyprázdnila. Ale záhy jsem se to naučila. Miminka byla velmi šikovná a všechna hned hezky pila. První dny jsem se od nich skoro nehnula a veškerý čas trávila krmením a péčí v bedně. Koncem týdne jsem šla už navštívit paničku na matraci, spí totiž s námi a hlídá nás. Chodím také na kratší procházky, na ty se fakt těším! Ale pak zas hned spěchám zpátky zkontrolovat své pejsky.
Poslední dny před porodem
Dva týdny před porodem se moje bříško zvětšovalo čím dál více. Už se mi ani nechtělo chodit na delší procházky, jen na takové kratší, nebo nás panička vyvezla do lesa či do parku, abychom se s maminkou J. B. proběhly. Také jsem měla menší chuť k jídlu, už se mi zkrátka do toho velkého bříška nechtělo nic vejít. Tak mi panička dávala častěji menší porce.