Jak jsem měla psincový kašel

Když mi bylo asi 9 měsíců, dostala jsem nemoc zvanou psincový kašel. Napřed jsme doma nevěděli, co to je. Panička říkala, že jsme to u našich předchozích psů nikdy neměli. Tak jsme jako blbci šli k veterináři, abychom se to dověděli, skoro to byla ostuda…

Kašel se projevoval hýkavými zvuky a skřeky, jakoby nasucho. Začalo to, když jsem byla doprovázet paničku u kadeřnice. Měla jsem obojek a panička mne po dobu, kterou jí kadeřnice foukala účes, přivázala k trubce od topení. Chtěla jsem samozřejmě na klín nebo žrát na zemi vlasy, což prý se nehodí. Tak jsem se tam poněkud klátila na tom vodítku a zřejmě se mi tím obojkem podráždil krček a začala jsem tam sípat a vydávat prapodivné zvuky. Panička myslela, že je to tím obojkem a jak jsem za něj tahala. Jenže ani doma bez obojku to nepřešlo a druhý den top panička nevydržela a vyrazila na veterinární kliniku. Chvílemi to totiž vypadalo, jako bych dávila nějaké spolknuté cizí těleso nebo zapíchnutou kost v krku. Tak již ode dveří stanovili diagnózu „psincový kašel“, že je prý toho plno a nejvíce v Souňově, kde trpí celá ulice. No právě do Souňova jsme jezdili téměř denně a chodili zmíněnou ulicí do lesa. Ale s žádným psem jsem do kontaktu nepřišla. Navíc se moje anamnéza zkomplikovala tím, že krátce před výskytem nemoci jsem byla na hromadné mopsí akci a za týden na výstavě mopsů. Tak si vyberte, kde jsem mohla tuto nemoc chytit! Nicméně panička nasadila okamžitě Colostrum (hovězí mlezivo) a do týdne byl s kašlíkem pokoj. Ono mne to ani moc neobtěžovalo, hlavně chuť k jídlu mi zůstala a ven jsem chodila jen na zahrádku, abych byla v klidu a moc nelítala.

A co je to vůbec ten psincový kašel?

Psincový kašel je vysoce nakažlivé infekční onemocnění postihující hrtan a průdušnici (odborně laryngotracheitida). Vyvolávají ho viry nebo bakterie. Přenos je kapénkovou infekcí nebo přímým kontaktem. Onemocnění se projevuje suchým dávivým kašlem. Někdy pejsek vykašle hlen nebo pěnu. Léčba v nekomplikovaných případech není nutná, při dávivém kašli se používají léky na podporu vykašlávání. Je třeba dodržovat klid. Onemocnění většinou do 14 dnů odezní. Nebezpečí nemoci spočívá v tom, že se může komplikovat zápalem plic. Pak je nutné použít i např. antibiotika. Proti onemocnění se dá očkovat speciální vakcínou formou kapek do nosu nebo injekčně.